Přeskočit na obsah

Jan Hostáň

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Hostáň
Narození2. června 1898
Brzice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1982 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PovoláníPedagog, básník a prozaik
Témataliteratura, poezie, próza, česká literatura, česká poezie, česká próza, literatura pro děti a mládež a pedagogika
RodičeJan Hostáň
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hostáň (2. června 1898 Brzice (okres Náchod) – 16. května 1982 Praha)[1] byl český levicový spisovatel a pedagog.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Jan Hostáň pocházel z učitelské rodiny. Jeho otec Jan Hostáň starší (1869–1940) byl učitel a řídící učitel v menších obcích. Byl autor šachových úloh a divadelních her, básní a písní, propagoval racionální chov ryb.[2][3]

Po absolvování základní školy v Brzicích byl Jan Hostáň v roce 1909 přijat na gymnázium ve Dvoře Králové. Jako osmnáctiletý byl v roce 1916 povolán do armády a převelen na východní frontu.[1]

Levicový pedagog a aktivista

[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce krátce studoval lékařskou fakultu na Karlově univerzitě. Studium neukončil a absolvoval kurs při učitelském ústavu v Praze. V roce 1920 nastoupil jako učitel, nejprve v Záluží u Mostu, krátce v rodných Brzicích a v letech 1922 až 1927 učil na Volné socialistické škole práce v Kladně.[4][p 1]

V roce 1921 vstoupil do KSČ.[5] Jeho politické postoje způsobily, že byl po odvolání z Volné socialistické školy práce často překládán na různé školy. Od roku 1932 byl zaměstnán v redakci Státního nakladatelství v Praze. Intenzivně se věnoval četbě pro děti, přednášel (zejména o SSSR a dětské literatuře) a spolupracoval s rozhlasem.

Za nacistické okupace se navrátil k učitelskému povolání v Praze-Vršovicích. V době květnové revoluce byl jako rukojmí vězněn s dalšími obyvateli Spořilova (Hostáňovo bydliště) na Pankráci, odkud byl osvobozen 9. května 1945.

Poválečné aktivity

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před parlamentními volbami do Národního shromáždění.[6] Tento předvolební manifest podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[7] V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.[8]

Podle vzpomínek spisovatele A. C. Nora roznášel Jan Hostáň po invazi v roce 1968 do schránek na Spořilově Zprávy (okupační tiskovina tištěná v NDR a distribuovaná na československém území v masovém nákladu od 30. srpna 1968 do 10. května 1969, zmíněna i v posledním dopise Jana Palacha).[9] V sedmdesátých letech se po zákazu Svazu československých spisovatelů podílel na založení normalizačního Svazu spisovatelů.[4][10] V roce 1977 byl signatářem prohlášení Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, tzv. „Anticharty“. Komunistickým režimem byl oceněn Řádem práce.

Zaměstnání, rodina

[editovat | editovat zdroj]

Po válce se vrátil do Státního nakladatelství v Praze, kde pracoval nejprve jako správce, později jako jeho vrchní ředitel. Přednášel o dětské literatuře na odborných učilištích a v knihovnických kurzech. Od roku 1951 až do svého důchodu se opět stal pedagogem. Jeho posledním působištěm byla základní škola v Baarově ulici (Praha 4), kde byl v letech 1953–1959 ředitelem. Dcera Jana Hostáně se provdala za romanistu Jana Otokara Fischera.[1]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Některé pedagogické pomůcky a jiné publikace Jana Hostáně vyšly i v němčině nebo slovenštině (zde neuvedeny). Většina jeho prací byla věnována dětem, ať už jako učební pomůcky nebo četba pro děti. Mezi nejznámější z Hostáňových děl patří opakovaně vydávaná sbírka veršů pro děti Repetilka.

Časopisecké práce

[editovat | editovat zdroj]

Za první republiky psal převážně pro levicové časopisy a deníky jako Proletkult, Rudé právo, Rudé květy a jiné. V letech 1935 byl členem redakční rady časopisu Mladý svět".[11] Po roce 1945 přispíval pravidelně do dětského časopisu Mateřídouška a dalších.[1]

Knižní vydání (pseudonymy)

[editovat | editovat zdroj]

Jan Hostáň publikoval též pod řadou pseudonymů a šifer, např.:[1]

  • Kladivo, srp a pero (36 pohádek, pseudonym Faun; Praha, Rudolf Rejman, 1923)
  • Ve stanu divokých skautů (skautská povídka, pseudonym Faun, ilustrace Rudolf Švajdler; Praha, Komunistické nakladatelství a knihkupectví, 1924)
  • Práce mezi dětmi (pseudonym Faun; Praha, Federace dělnických. tělocvičných jednot československých, 1925)
  • Loutkové a divadelní hry pro děti (pseudonym Faun; Praha, Federace proletářské tělovýchovy, 1926)
  • Příhody malého rybáře (pseudonym Faun; Praha, Komunistické nakladatelství a knihkupectví 1926 a Svoboda 1946)
  • Lící k východu (básně, pseudonym Faun; V Praze, Komunistické nakladatelství, 1927)
  • Veselá besídka a Veselé koření pro besídky (pseudonym Faun; Praha, Federace proletářské tělovýchovy, 1928)
  • Přednášky o bleše (pseudonym Faun; V Praze, Socialistické sdružení učitelské, 1929)
  • Dikobrazova střelnice (epigramy, pseudonym A. Siven; Praha, Nový svět, 1931)

Knižní vydání (pod vlastním jménem)

[editovat | editovat zdroj]
  • U dětské postýlky (Praha, Nový Svět, 1930)
  • Kráva, naše potěšení (Ilustrovali B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze Státní nakladatelství, 1931)
  • Co dokáže elektřina (autoři J. Hostáň, A. Sturm, B. Vejrychová-Solarová, R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1932)
  • Co se kde děje, když spíš (autoři J. Hostáň, Dr. A. Sturm, B. Vejrychová-Solarová, R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1932, 1938, 1947)
  • Karlíček na houbách (Ilustrovali B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství 1932 a Školní nakladatelství 1940)
  • Kůň nebo auto? (Ilustrovali B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství 1932, 1938)
  • Poklady Národního musea (autoři J. Hostáň, Dr. A. Sturm, B. Vejrychová-Solarová, R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1932
  • Veselé prázdniny (zápisky Jendy Kroutilova z prázdninové osady (autoři J. Hostáň, A. Sturm, B. Vejrychová-Solarová, R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1932)
  • Co rád jíš (autoři Jan Hostáň, A. Šturm, ilustrovala] B. Vejrychová-Solarová; V Praze, Státní nakladatelství, 1933)
  • Jinak pradědečkové a jinak my (Ilustrovala B. Vejrychová-Solarová; V Praze, Státní nakladatelství 1933, 1938)
  • Pes a kočka (ilustrovali B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1933)
  • V potoce svět uzřela, u kuchařky umřela (ilustrovali B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Školní nakladatelství, 1933)
  • Ve skautském táboře (ilustroval Jiří Wala; V Praze, Dědictví Komenského, 1933)
  • Bílé zlato (V Praze, Státní nakladatelství 1934, 1947)
  • Práce strojů (Autoři J. Hostáň, A. Sturm, B. Vejrychová-Solarová, R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1934)
  • Afrika (ilustrovali B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1935)
  • Děti u novostavby (ilustroval Fr. Procházka-Pauker; V Praze, Školní nakladatelství 1935, 1947)
  • Chtěj být spisovatelem (ilustrace Fr. Procházka-Pauker; V Praze, Státní nakladatelství, 1935)
  • Jsou rostliny živé jako my? (ilustrace B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1935)
  • O filmu (V Praze, Státní nakladatelství, 1935)
  • Verše z hrobu (Praha, Miloš Chvála, 1935 a 1937)
  • Co dovede radio (autoři Jan Hostáň, Bedřich Pěkný; V Praze, Státní nakladatelství, 1936 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Děti hrají divadlo (ilustroval Fr. Procházka-Pauker; V Praze, Státní nakladatelství, 1936)
  • Napiš si noviny sám! (obrázky kreslil František Procházka-Pauker; V Praze, Státní nakladatelství, 1936)
  • Obrázková zpráva o úmrtí a pohřbu presidenta Osvoboditele (napsali Václav Osvald a Jan Hostáň; V Praze, Státní nakladatelství, 1937)
  • V zemi Eskymáků (s obrázky Jaroslava Štiky; V Praze, Státní nakladatelství 1937, 1945, 1947)
  • Můj deník (zápisky Pepíka Nováka, žáka obecné školy, obrázky F. Procházky-Paukra; V Praze, Státní nakladatelství, 1938)
  • Obrázková zpráva o prvním dvacetiletí Československé republiky [1918-1938] (autoři Hostáň, Osvald, Hořejš; V Praze, Státní nakladatelství, 1938)
  • Proč jsi Čechoslovák (mapy a diagramy kreslil A. Tschinkel; V Praze, Státní nakladatelství, 1938)
  • Zázraky ohnivé vody(V Praze, Státní nakladatelství, 1938)
  • Co dvě děti dovedou (kreslil Fr. Ketzek; V Praze, Státní nakladatelství, 1939)
  • Pro dětskou knihu – o významu dětské knihy, o týdnu dětské knihy, o výstavě knih, o hovoru s rodiči, o dětské besídce, o žákovských a jiných knihovnách (V Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1939)
  • Repetilka (verše pro nejmenší čtenáře a nečtenáře, obrázky kreslil František Ketzek; V Praze, Státní nakladatelství 1939, 1945, 1946)
  • Život broučků (obrázky kreslila Bož. Vejrychová-Solarová; V Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu 1939, Státní nakladatelství 1946)
  • Čím zdokonalovat sloh? (autoři Marie Adamcová a Jan Hostáň; V Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1941)
  • Repetilka – verše pro nejmenší čtenáře a nečtenáře (kniha veselých veršů pro děti, obrázky kreslil František Ketzek; V Praze, Školní nakladatelství, 1941) * Přírodopisný zápisník (obrázky nakreslil Josef Kabát;cV Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1943)
  • V háječku a v lese (básně pro malé čtenáře a pro nečtenáře; V Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu 1943, 1944, Státní nakladatelství 1945, 1947, 1948)
  • Zoo (Zlín, Tisk, 1944)
  • Jubileum Národního podniku - jubileum celého národa (Praha, Národní podnik, 1945)
  • Co dvě děti dovedou (Obrázky nakreslil František Ketzek; V Praze, Státní nakladatelství, 1946)
  • Jak bojovalo Československo (Přehled dějin našeho státu od r. 1918 do r. 1945; V Praze, Státní nakladatelství, 1946)
  • Jinak pradědečkové a jinak my (Ilustrovala B. Vejrychová-Solarová; V Praze, Státní nakladatelství, 1946)
  • Jsou rostliny živé jako my? (Obrázky nakreslili B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze : Státní nakladatelství, 1946)
  • Myška Všudybylka (ilustrace Ant. Pospíšil; Praha, Jos. Hokr, 194¨6) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Práce strojů (autoři J. Hostáň, Dr. A. Sturm, B. Vejrychová-Solarová, R. Vejrych, obrázky nakreslili B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1946)
  • Vltava (autoři Jan Hostáň, Ant. Sturm; V Praze, Státní nakladatelství, 1946)
  • Obrázková zpráva o úmrtí a pohřbu presidenta Osvoboditele (Napsali V. Osvald a Jan Hostáň; V Praze, Státní nakladatelství, 1947)
  • Podivuhodný dům (K Novému roku 1948; Praha, Svoboda, 1947)
  • Sovětský svaz (Leták k jeho třicetiletí; V Praze, Státní nakladatelství, 1947)
  • Stan v lesích (Ilustroval Kamil Lhoták; V Praze, Mladá fronta, 1947)
  • Jak byl zvolen Klement Gottwald presidentem republiky (autoři Jan Hostáň a Jaromír Hořejš; V Praze, Státní nakladatelství, 1948)
  • Žertíky pro malé čertíky (Verše Jana Hostáně, kresby a pohádky Ondřeje Sekory; Praha, Josef Hokr, 1948)
  • Jeřabinky (Zábavná četba pro čtenáře do 9 let, ilustrace František Ketzek; Praha, Státní nakladatelství, 1949)
  • Námořník (S obrázky Ondřeje Sekory; Praha, Josef Hokr, 1949)
  • Pod prapory (Verše pro děti k recitaci, ilustrace Frant. Ketzek; Praha, SNDK, 1949)
  • Obrázky ze Slovenska (fotografie E. Lazišťan et al.; Praha, SNDK, 1956)
  • Švitořilky (pro předškolní věk, ilustroval Ondřej Sekora; Praha, Státní nakladatelství 1961 a Albatros 1972)
  • Co kdo věděl (ilustrace Jindřich Kovářík; Praha, SNDK, 1962)
  • Dva věrní přátelé – Karel Marx a Bedřich Engels (Praha, SPN, 1970)
  • Jak Voloďa přemohl krutého cara (ilustroval Jan Jüngling; Praha, SPN, 1970)
  • Naďa hrdinka (povídka o N. K. Krupské], ilustroval Jan Jüngling, Praha, SPN, 1970)
  • Rytíři z Východu (ilustroval Jan Jüngling; Praha, SPN, 1970)
  • Ranhojič (román o vesnickém lékaři Jakubu Pechancovi, který celý svůj život zasvětil pomoci lidem; Hradec Králové, Kruh, 1972)
  • Repetilky (verše pro nejmenší čtenáře a nečtenáře, ilustrace Věra Faltová; Praha, Albatros 1974, 1978) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Uvězněná touha (básně z let 1915-1976, Praha Československý spisovatel, 1978)

Pedagogické pomůcky a učebnice

[editovat | editovat zdroj]
  • Čtecí lotto (Příloha ke čtecím hrám pro čítanku První kniha ...; V Praze, Státní nakladatelství, 1931)
  • Dětský krám pro počítání v elementární třídě, č. 1 a 2 (V Praze, Státní nakladatelství 1931, 1947)
  • Hra na barevná pole, Hra na kaňku (Pomůcky k procvičení slov Příhodovy První knihy ...; V Praze, Státní nakladatelství, 1931)
  • Kolo-toč! (Hraje se jako "kolo štěstí"; V Praze, Státní nakladatelství, 1931)
  • Mlýnek se říkadly (Hra pro nejmenší čtenáře; V Praze, Státní nakladatelství, 1931)
  • Německý mlýnek (V Praze, Státní nakladatelství, 1931)
  • Páskové hry (Pro nejmenší čtenáře; V Praze, Státní nakladatelství, 1931)
  • Abeceda bezpečnosti (Praktické náměty pro školní vyučování s ideovým výkladem dopravního problému, autoři František Alexander Elstner, Jan Hostáň; V Praze, Státní nakladatelství, 1937)
  • Doprava po vodě (Nástěnná tabule,učebná pomůcka pro obecné a měšťanské školy s československým jazykem vyučovacím v znění českém; V Praze, Státní nakladatelství, 1938)
  • Lesní požár (Pomocná četba poučná pro vyšší třídy školy národní a pro školy střední, kresby Fr. Ketzka; V Praze, Státní nakladatelství 1939, 1949)
  • Co dokáže elektřina (četba pro 5. až 8. post. ročník, autoři J. Hostáň, Dr. A. Sturm, B. Vejrychová-Solarová, R. Vejrych; V Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu 1941, 1943 Státní nakladatelství 1947)
  • Ovoce (V Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1941, 1943, Státní nakladatelství 1945, 1946)
  • V potoce svět uzřela, u kuchařky umřela (Naučná doplňková četba pro 4.-6. postupný ročník, obrázky nakreslili B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu 1943, Státní nakladatelství 1946)
  • Nerostopis (nerosty a jejich vlastnosti, nekovy a kovy, sloučeniny, sopky, zemětřesení, horniny, dějiny země, jak pořádat sbírky nerostů, ilustrace Pavla Semeráda; V Praze, Josef Hokr, 1945)
  • Zeměpis (S ilustracemi Pavla Semeráda; V Praze, Josef Hokr 1945, 1946)
  • Afrika (Doplňková četba zeměpisná pro 6.-9. postupný ročník, ilustrace B. Vejrychová-Solarová a R. Vejrych; V Praze, Státní nakladatelství, 1946)
  • Československé dějiny (S obrázky Pavla Semeráda; V Praze, Josef Hokr, 1946)
  • Chemie (Chemie jedů, léčiv, hnojiv, třaskavin, barev a jiných, s ilustracemi Pavla Semeráda; V Praze, Josef Hokr, 1946)
  • Příhody českého chlapce v Sovětském svazu (Doplňková četba pro 6.-9. školní rok; V Praze, Státní nakladatelství, 1946)
  • Ptáci (Doplňková (naučná) četba pro 5.-8. post. ročník, obrázky nakreslil J. Liška; V Praze, Státní nakladatelství, 1946)
  • Rostlinopis (Jak rostliny žijí, rostou, kvetou, zrají, ilustrace Pavla Semeráda; V Praze, Josef Hokr, 1946)
  • Živočichopis (O životě zvířat nyní žijících i vyhynulých, ilustrace Pavla Semeráda; V Praze, Josef Hokr, 1946)
  • Boj Čechů za svobodu (V Praze, Státní nakladatelství, 1947)

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1958 – Čtyřicet dědečků (námět animovaného filmu, režie a scénář Václav Bedřich)

Rozhlas

[editovat | editovat zdroj]

Loutkové divadlo

[editovat | editovat zdroj]
  • Kašpárek osvoboditel (loutková hra o 4 jednáních; Praha. J. Veselý, 1924)
  • Princezna a podivní ptáci (loutková hra o 5 jednáních; Choceň, Loutkář, 1925)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Volná socialistická škola práce byla pokusná škola, založená v roce 1919 za podpory levicového vedení Kladna. První status školy stanovoval např.: „ Úkolem školy bude vychovávati mládež na uvědomělé členy lidské společnosti. Bude to pokusná škola, jež bude hledat a tvořit takovou školu, která by odpovídala socialistickým ideálům“ [1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e MAZÁČOVÁ, Stanislava. Jan Hostáň. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 288–291.
  2. ↑ V Praze na Spořilově… (nekrolog). Národní učitel. 17. 10. 1940, s. 39. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze NK ČR, autoritní záznam: Jan Hostáň starší
  4. ↑ a b Jan Hostáň na stránkách Slovník české literatury po roce 1945
  5. ↑ Za Janem Hostáněm. Rudé právo. 22. 5. 1982, s. 5. Dostupné online. 
  6. ↑ Rudé právo, 15. 5. 1946 (ročník 26, č. 113), str. 1
  7. ↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 174–175. 
  8. ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 150. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-15]. Roč. 17, čís. 8, s. 150. Dostupné online. 
  9. ↑ NOR, A. C. Život nebyl sen (2). Praha: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-068-3. Kapitola Paříž 1959, s. 954. 
  10. ↑ NOR, A. C. Život nebyl sen (2). Praha: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-068-3. Kapitola Nový Svaz českých spisovatelů, s. 1010. 
  11. ↑ Městská zemská knihovna Brno, vyhledávání "Mladý svět" a "Hostáň"
  12. ↑ Panáček v říši mluveného slova: Červenú zvězdičkú cestu osvítili

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Hostáň&oldid=24319246“